Japonské hlavolamy
Než jsme se pustili do hlavního tématu lednového setkání, věnovali jsme se v úvodní části krátce dvěma jednoduchým 3D tištěným pomůckám, které si účastníci odnesli. První pomůcka představovala průhledný kroužek pasující do hrdla PET lahve, který dovoluje otočit láhev plnou vody dnem vzhůru, aniž by voda vytekla, což je umožněno povrchovým napětím vody a atmosférickým tlakem. Velmi efektní přitom je, že úzkým otvorem lze do převrácené lahve dokonce vsunout tužku.
Pokus jsme si předvedli v návaznosti na klasický pokus s převrácenou sklenicí vody překrytou papírem a potom s "kouzelnou" sklenicí s nalepenou gázou přes okraj, u které je možné papír oddělat, aniž by voda vytekla. Diskutovali jsme tak rozdíly mezi jednotlivými experimenty a možnosti, jak je co nejlépe využít při výuce. Druhou pomůckou byl vytištěný dvouválec (návod a soubory k tisku zde), jehož okraj nahlížený z jedné strany vypadá jako dvě kružnice, z druhé strany (nebo v zrcadle) jako čtverec a šestiúhelník. Tato geometrická hříčka demonstrující rozdílný pohled na totéž prostorové těleso v různých směrech projekce nás přenesla od fyziky k matematice, která byla tentokrát hlavní náplní setkání. Spolu s účastníky jsme se pokoušeli luštit různé tradiční japonské hlavolamy, jako je haši, sikaku, arukone, ken-ken a další, inspirováni náměty na jejich využití při výuce od K. Lipertové z RC Plzeň. Společnými silami jsme zvládli základní principy těchto hlavolamů rozvíjejících zábavnou a vděčnou formou operace s malými čísly, kombinatorické schopnosti, analytické myšlení, schopnost logické argumentace..., přičemž účastníci sami navrhovali zajímavé možnosti a praktické tipy, v jaké formě tyto hlavolamy zařadit do výuky.